III.ÚS 166/95

Rubrum

Ústavní soud České republiky rozhodl po ústním jednání dne 30. listopadu 1995, v senátě ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti Š., s. r. o., o zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. dubna 1995, sp. zn. 28 Ca 269/94, kterým bylo zastaveno řízení o žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 4. května 1994, čj. ČSSZ-800-St-6003/20.4, t a k t o :

Výrok

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. dubna 1995, sp. zn. 28 Ca 269/94, se z r u š u j e .

Odůvodnění

I. Návrhem, podaným Ústavnímu soudu České republiky ve lhůtě stanovené v § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., se stěžovatel domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. dubna 1995, sp. zn. 28 Ca 269/94, kterým bylo zastaveno řízení o žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 4. května 1994, čj. ČSSZ-800-St-6003/20.

4. Uvedeným rozhodnutím Městského soudu v Praze se stěžovatel cítí být dotčen na svých základních právech a svobodách, vyplývajících z čl. 4 a 90 Ústavy České republiky. V ústavní stížnosti se ztotožňuje se závěrem Městského soudu v Praze, podle kterého se v případě procesního návrhu, směřujícího proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, jedná o opravný prostředek proti rozhodnutí správního orgánu (§ 250l o. s. ř., § 104e zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), jenž lze podle § 250m odst. 2 o. s. ř. podat ve lhůtě třiceti dnů. Shodně s názorem Městského soudu v Praze konstatuje, že konec lhůty pro podání opravného prostředku k soudu v daném případě připadl na den 14. června 1994. Pochybení soudu však spatřuje ve skutečnosti, že jím byly nedostatečně zhodnoceny důkazy, týkající se stanovení dne doručení opravného prostředku Městskému soudu v Praze. V rozhodnutí soud určil datum doručení opravného prostředku Městskému soudu v Praze dnem 26. června 1994, ačkoli byl podle navrhovatele soudu doručen dne 6. června 1994. Na důkaz uvedeného tvrzení uvádí, že podací razítko v podatelně Městského soudu v Praze obsahuje údaj o datu podání 6. června 1994 a dále, že po obdržení napadeného usnesení navrhovatel nahlédnutím do rejstříku senátu Městského soudu v Praze 28 Ca zjistil, že žaloba byla tomuto senátu doručena dne 8. června 1994, tj. před termínem nabytí právní moci rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, a tudíž i před uplynutím zákonné lhůty k podání opravného prostředku soudu. Ústavní soud si podle § 42 odst. 3 a § 76 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. vyžádal od Městského soudu v Praze k předmětné ústavní stížnosti vyjádření a spis sp. zn. 28 Ca 269/94. Ve svém vyjádření ze dne 1. listopadu 1995 JUDr. Eva Pechová, předsedkyně senátu 28 Ca Městského soudu v Praze, akceptuje stěžovatelovu námitku, týkající se určení data doručení opravného prostředku Městskému soudu v Praze. Podle jejího názoru tím došlo v dané věci skutečně k porušení práva stěžovatele na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), v důsledku čehož rovněž navrhuje, aby napadené usnesení bylo zrušeno. II. Podle § 48 a § 42 zákona č. 182/1993 Sb. provádí Ústavní soud důkazy, potřebné ke zjištění skutkového stavu. Z obsahu spisu sp. zn. 28 Ca 269/94 Ústavní soud zjistil následující skutečnosti: Procesní návrh "Žaloba proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení" (č. l. 1) je označen otiskem razítka s textem "Lustrum", datem 8. června 1994 a nečitelným podpisem. Obsahem č. l. 11 je pokyn k zaslání kopie opravného prostředku odpůrci v řízení před obecným soudem a vyžádání správního spisu čj. ČSSZ-800-St-6003/20.4, který je datován dnem 9. 6. 1994, podepsán nečitelným podpisem, a je opatřen údajem o vypravení originálu tohoto dokumentu dne 14. června 1994. Rovněž je k tomuto č. l. připojena doručenka, obsahující otisk podacího razítka České správy sociálního zabezpečení s datem 15. června 1994. Všechny uvedené skutečnosti byly obsaženy v soudním spise. Jejich zjištění nevyžadovalo z tohoto důvodu vykonání dalších důkazů. Uvedenými zjištěními, spolu s vyjádřením Městského soudu v Praze, má tedy Ústavní soud za prokázané datum doručení opravného prostředku stěžovatele proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení Městskému soudu v Praze ve lhůtě, určené v § 250m odst. 2 o. s. ř. Městský soud v Praze v dané věci tudíž porušil svou povinnost pečlivě přihlížet ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, zakotvenou v § 132 o. s. ř. Z hlediska posouzení ústavního nutno zodpovědět otázku, zdali uvedené porušení o. s. ř. lze podřadit pod pojem porušení principů řádného procesu, obsažených v čl. 90 Ústavy České republiky a v čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod. Nezávislost rozhodování obecných soudů se uskutečňuje v ústavním a zákonném procesněprávním a hmotněprávním rámci. Procesněprávní rámec představují především principy řádného a spravedlivého procesu, jak vyplývají z čl. 90 Ústavy České republiky a čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod. Jedním z těchto principů, představujícím součást práva na řádný proces, jakož i pojmu právního státu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 1 Ústavy České republiky) a vylučujícím libovůli při rozhodování, je nezbytná návaznost mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé. V případě, kdy jsou právní závěry soudu v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními anebo z nich v žádné možné interpretaci odůvodnění soudního rozhodnutí nevyplývají, nutno takovéto rozhodnutí považovat za stojící v rozporu s čl. 90 Ústavy České republiky a s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 84/94). Stejně tak nutno považovat za rozpor s principy řádného a spravedlivého procesu situaci, jestliže v soudním rozhodování jsou skutková zjištění v extrémním nesouladu s vykonanými důkazy. V posuzované věci obecný soud zjištěními dospěl k závěru, podle něhož se za prokázané datum doručení opravného prostředku stěžovatele proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení Městskému soudu v Praze považuje datum, následující po uplynutí lhůty, určené v § 250m odst. 2 o. s. ř., což je v extrémním nesouladu s obsahem spisu sp. zn. 28 Ca 269/94. Tímto došlo k porušení čl. 90 Ústavy České republiky a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, v důsledku čehož Ústavní soud České republiky usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. dubna 1995, sp. zn. 28 Ca 269/94, zrušil.

Poučení

Proti tomuto nálezu není odvolání přípustné. V Brně 30. listopadu 1995